Nakladatelství Dybbuk přišlo v uplynulém roce s ediční řadou Opium poezie, jež svým zaměřením i grafickou podobou odkazuje na padesátiletou tradici edice Květy poezie, která vycházela v Mladé frontě. Tvoří obě řady kontinuum, anebo se od sebe liší – podobně jako květy od opia?

Poetika Richarda Weinera se české literatuře počátku minulého století vymyká. Díky souboru raných próz s názvem Přetržená nit nyní můžeme sledovat, jak se autorův styl tříbil: sdělení postupně ustupovalo svému popření a z povídek jako by se stávaly „rámy obrazů, jejichž obsah postupně …

Románový debut Martina Uhlíře, nazvaný Sestry, se věnuje introspektivní analýze rozpadlých vztahů a drolících se rodinných svazků. Zároveň se snaží o ponor do propastí mužské duše. Jedná se o zdařilou sondu do vnitřních rozporů lidského života, nebo o bolestínský sebezpyt?

Tak kam nás zase ten nový rok zavede? Já ani nevím, kam mě zavede můj fejeton, nemám pět dní před Vánoci invenci ani kompozici, nevím, o čem začnu psát a čím skončím, měl bych asi sledovat bílého králíka, ale žádného nevidím.

Novoroční předsevzetí dodržuji relativně dlouho, ale pak se nějak …

Komiksu Kena Krimsteina Tři útěky Hanny Arendtové se u nás dostalo značné pozornosti. Jednak ho přeložila filosofka Tereza Matějčková, jednak vyšel v nakladatelství OIKOYMENH, které vydává klasická filosofická díla. Myšlenky německé politické teoretičky v grafickém románu dostávají nejen hlas, …

„Environmentální román“ sociologa Stanislava Bilera zachycuje snahu o nalezení životního klidu a smyslu. Hrdina odchází na venkov, ale svět, kde je vše ještě v pořádku, tu nenachází. Místo toho je konfrontován s devastací lidské mysli, s níž přímo souvisí i zničená krajina.

„Ja som študovala literatúru celkom dlho a tiež to tak mám. Niekedy dám knihe iba tri strany,“ svěřila se přednedávnem mladá slovenská spisovatelka Zuzana Šmatláková, autorka prózy Nič sa nestalo (2020), v rozhovoru pro magazín 3/4 revue. Řeč přišla na knihy, které nedokážeme dočíst, …

Literární kritik Volker Hage patřil mezi první německé intelektuály, kteří v devadesátých letech reagovali na Sebaldův esej Letecká válka a literatura, jenž vyvolal vlnu nadšení i nesouhlasu (ukázku najdete na začátku literární přílohy v tomto čísle). V rozhovoru se vracíme k tehdejšímu Sebaldovu …

Současný německý spisovatel a literární kritik se ve svém eseji – podobně jako dříve Heinrich Böll a W. G. Sebald – zabývá reakcí německých spisovatelů na válečné zpustošení Německa. Srovnává svědectví slavných emigrantů, kteří sice válku prožili v exilu, ale po svém návratu byli …

Sebald německé literatuře vyčítal, že po národní katastrofě nebyla schopná dostatečně truchlit a že pováleční autoři nedokázali zobrazit zkušenost absolutní destrukce. Kritice neušli ani Günter Grass nebo Heinrich Böll, který podle Sebalda uměle vytvářel mýtus dobrého Němce, jenž neměl jinou …