S novinářem a historikem Petrem Zídkem jsme hovořili o jeho působení v pozici šéfredaktora časopisu Paměť a dějiny. Proč byl zbaven funkce a o čem vypovídá současné dění v Ústavu pro studium totalitních režimů? A potřebujeme vůbec tuto instituci?

Šéfredaktora revue Analogon jsme se zeptali, jaký měl Vratislav Effenberger vztah ke svým předválečným předchůdcům a později k disentu a českému undergroundu. Mluvili jsme také o nadčasovosti konceptu konkrétní iracionality nebo o důležitosti humoru a duchu kolektivity v surrealistické skupině.

Yvonna Lucká má dlouholeté zkušenosti s psychoterapeutickou praxí i léčením s pomocí substance. Hovořili jsme o tradici psychedelické terapie v České republice, látkách měnících vědomí, výzkumu jejich prospěšných účinků i o tom, proč o své praxi třicet let mlčela.

„Téměř každých pět minut naše vědomí opouští svůj přirozený habitat, na který si zvykalo tisíce let, a ocitá se v prostředí, jež podléhá naprosto odlišným měřítkům,“ říká básnířka a intermediální umělkyně Elena Pecenová, která ve své první sbírce imaginativně ohledává prostor digitality.

Různé typy sociálních médií nabízejí různé formy reflexe literatury. Internet ovlivňuje nejen to, co čteme, ale i jak čteme. S literární vědkyní a booktuberkou Lenkou Macsaliovou jsme mluvili i o vytváření čtenářských komunit či emocionalitě, která přitahuje publikum, nebo o tom, proč podstoupila …

Bohemistka Karolína Meixnerová začala během pandemie covidu­-19 natáčet krátká videa o významných postavách české literatury 19. století. Zeptali jsme se, proč je právě její prezentace osobností a událostí národního obrození tak úspěšná, jaký je její vztah k literární vědě či jak akademická …

Soundartista Jonáš Gruska je nepřehlédnutelná osobnost bratislavské experimentální scény a mezinárodně uznávaný tvůrce nástrojů pro field recordings. V poslední době se ponořil také do oblasti mykologie. Jakou roli v tom všem hraje komunitní prostor LOM či aktivistické využití zvuku?

Jedné z nejvýznamnějších postav ekofeminismu jsme se zeptali, jak se jeho současný aktivismus vztahuje k aktuálnímu boji proti klimatickým změnám. Liší se nějak od původní podoby tohoto hnutí, které vzniklo před padesáti lety?

Michaela Pixová loni vydala společně s Ananké Nebeskou knihu Budoucnost je feministická, shrnující výzkum genderových a jiných překážek v českém klimatickém hnutí. Zeptali jsme se, jaké má tento aktivismus formy, kdo se ho účastní a jak je třeba o klimatické krizi mluvit s českou veřejností.

Výrazná režisérka českého dokumentárního divadla Barbara Herz aktuálně připravuje dvě inscenace: v dubnu bude mít v Olomouci premiéru Tanec dervišů, pojednávající o moci a bezmoci, a na podzim uvede Klicperovo divadlo v Hradci Králové závěrečný díl trilogie o vztazích mezi muži a ženami.