Spolek Rozstaje už několik let sdružuje literární překladatele ze středovýchodní Evropy. V poslední době se jeho členové Maciej Piotrowski a Walery Butewicz věnují podpoře ukrajinských novinářů a spisovatelů. Právě díky jejich iniciativě vznikly reportáže otištěné v literární příloze tohoto čísla.

Politický filosof Pavel Barša vydal v posledním roce knihy Román a dějiny a Mezi Davidovou a rudou hvězdou, které navazují na jeho starší práci Cesty k emancipaci. Mluvili jsme s ním nejen o jejich obsahu, ale také o současném vzestupu krajní pravice a o tom, jak se můžeme poučit z emancipačních …

Kurátorky Fragmentů II, jedné ze sekcí letošního Pražského Quadriennale, jsme se zeptali nejen na koncepci její výstavy, která reflektuje nástroje scénografické práce, ale i na její celoživotní zahraniční zkušenosti. Jak vnímají scénografii různé kultury? A jak zní základní otázka, kterou si …

Spisovatelka a vychovatelka Stanislava Miková hodnotí aktuální stav romské literatury, komentuje, nakolik je pro její budoucnost důležitým milníkem udělení ceny Magnesia Litera za debut roku Patriku Bangovi, a vysvětluje, proč si své texty psané v romštině nepřekládá do češtiny sama.

S novinářem a historikem Petrem Zídkem jsme hovořili o jeho působení v pozici šéfredaktora časopisu Paměť a dějiny. Proč byl zbaven funkce a o čem vypovídá současné dění v Ústavu pro studium totalitních režimů? A potřebujeme vůbec tuto instituci?

Šéfredaktora revue Analogon jsme se zeptali, jaký měl Vratislav Effenberger vztah ke svým předválečným předchůdcům a později k disentu a českému undergroundu. Mluvili jsme také o nadčasovosti konceptu konkrétní iracionality nebo o důležitosti humoru a duchu kolektivity v surrealistické skupině.

Yvonna Lucká má dlouholeté zkušenosti s psychoterapeutickou praxí i léčením s pomocí substance. Hovořili jsme o tradici psychedelické terapie v České republice, látkách měnících vědomí, výzkumu jejich prospěšných účinků i o tom, proč o své praxi třicet let mlčela.

„Téměř každých pět minut naše vědomí opouští svůj přirozený habitat, na který si zvykalo tisíce let, a ocitá se v prostředí, jež podléhá naprosto odlišným měřítkům,“ říká básnířka a intermediální umělkyně Elena Pecenová, která ve své první sbírce imaginativně ohledává prostor digitality.

Různé typy sociálních médií nabízejí různé formy reflexe literatury. Internet ovlivňuje nejen to, co čteme, ale i jak čteme. S literární vědkyní a booktuberkou Lenkou Macsaliovou jsme mluvili i o vytváření čtenářských komunit či emocionalitě, která přitahuje publikum, nebo o tom, proč podstoupila …

Bohemistka Karolína Meixnerová začala během pandemie covidu­-19 natáčet krátká videa o významných postavách české literatury 19. století. Zeptali jsme se, proč je právě její prezentace osobností a událostí národního obrození tak úspěšná, jaký je její vztah k literární vědě či jak akademická …