Kniha Stručný úvod do teorie rituálu Barryho Stephensona přináší průřez rozličnými pohledy na rituál. Ústřední otázka zní: Je namístě předpoklad, že rituály patří minulosti a v moderní době pro ně, snad kromě domény náboženství, již nezůstalo místo?

Paměť je schopnost uchovávat a používat informace z předchozích zkušeností. I krajina a města ukládají své vzpomínky – třeba na represi, vyvražďování, války a lágry. Taková místa jsou významnou součástí příběhu současného Ruska a právě k nim se vztahuje odborný zájem slavistky Luby Jurgenson.

Venezuelský prezident Hugo Chávez svého času představoval inspiraci nejen pro latinskoamerickou radikální levici. Čím dál autoritářštější „comandante“ měl ale od začátku blíž k vojenským uniformám než k progresivní politice. Deset let po jeho smrti už se k němu nehlásí skoro nikdo.

V loňském roce Bořek Slezáček zazářil jako jednooký gangster Alexej v seriálu Devadesátky. Sám ve zmíněné dekádě proslul divokým životním stylem, dnes ale nepije a je přesvědčeným levičákem. S hercem, hudebníkem a moderátorem jsme si povídali o příčinách jeho kritického postoje ke kapitalismu …

Nejen populární obrazy druhové nadřazenosti, ale i samotné ekofeministické myšlení potřebují „pokvířit“. Až k tomu dojde, součástí podvratného kontrapříběhu se kromě vylučovaných lidských skupin budou moci stát i zvířecí aktéři.

Životní styl spjatý s ekofeminismem se obrací směrem k rodině, domácnosti a lokálním komunitám. Nejde přitom o prostoduchou reprodukci zažitých genderových rolí, ale naopak o návrat k možnostem emancipace založené na inteligenci a tvořivosti.

Ekofeminismus je na světě už půlstoletí, což je vhodná příležitost pro rekapitulaci jeho východisek i proměn, jimiž za tu dobu prošel. Klimatická krize – ústřední hrozba, které lidstvo v současné době čelí – podtrhuje jeho aktuální význam.

V souvislosti s indickým ekofeminismem bývá zmiňována myslitelka Vandana Šiva, případně legendární hnutí Chipko. Ve skutečnosti je ale ekofeministické myšlení vepsáno do základů indické kultury. Skrývá se ovšem pod vrstvami patriarchálního nátěru.

Kniha odborářky a právničky Šárky Homfray Proč jsme tak naštvané? otevírá řadu témat, která souvisí s genderovou nerovností v české společnosti. Autorka kombinuje přístup založený na titulní emoci a poctivou práci s daty. Nejdůležitější však je, že umožňuje sdílet zkušenost nerovnosti.

S významným antropologem jsme hovořili o nástrahách terénního výzkumu, věrnosti teoriím nebo o prizmatu privilegovaného bělošství a hrozbě „bílého úpadku“. Nevyhnuli jsme se ani aktuální nenávisti vůči muslimům a některým sporným aspektům multikulturalismu.