Stálá expozice Naši Němci / Unsere Deutschen v Muzeu města Ústí nad Labem patří k tomu nejlepšímu, co české výstavnictví v současnosti nabízí. Zároveň se i na ní dají ukázat limity narativu, v němž se projevují rezidua metodologického nacionalismu a který pomíjí některé souvislosti historických …

Fotbal je bezkonkurenčně nejpopulárnějším sportem světa. Fanoušci svými kluby žijí způsobem, o němž si může umění nechat jen zdát. Proto se v něm negativní i pozitivní společenské trendy odrážejí s velkou intenzitou.

V profesionální cyklistice se největší pozornosti dostává vítězům závodů nebo dopingovým podvodníkům. Jádro pelotonu ale tvoří takzvaní domestikové. Specifická filosofie těchto cyklistických pomocníků spočívá v obětování se ve prospěch týmového úspěchu za cenu vlastní neviditelnosti.

V šestadvacetidílném televizním rozhovoru L’Abécédaire de Gilles Deleuze (Slabikář Gillesa Deleuze, 1988–1989) proslulý filosof odpovídá na otázky spojené s tématy, která mu v abecedním pořádku předkládá jeho studentka, novinářka Claire Parnet. „T“ padlo na tenis, hru, …

Rusko napadlo Ukrajinu pod záminkou „denacifikace“ země. Putinovská propaganda sílu tamních neofašistických sil dlouhodobě přehání, a tak lze snadno získat dojem, že celé hnutí za rozvoj ukrajinské kultury je kompromitováno fašistickými tendencemi. Jaká je však historie socialistického …

Německý sociolog a bývalý ředitel Ústavu Maxe Plancka pro sociální výzkum zasazuje ruskou agresi na Ukrajině do geopolitického kontextu a předvídá, co bude po válce následovat: mír, nebo další, globálnější konflikt? Jaké jsou vyhlídky Evropy v budoucím velmocenském uspořádání?

Zkraje devadesátých let nepřehlédnutelný Petr Miller je dnes takřka zapomenutý. Příběh dělníka, který se v roce 1989 postavil do čela dělnického stávkového hnutí a stal se jednou z výrazných tváří Občanského fóra, se odlišuje od tradičních politických trajektorií. I proto je třeba uvítat knižní …

Hlad a podvýživa provázejí lidstvo odjakživa. Přes všechny úspěchy, které přišly s průmyslovou revolucí, se je nepodařilo vymýtit. Nedávný pokrok tímto směrem vzal zasvé v důsledku pandemie covidu­-19. Co musíme udělat pro to, aby hlad konečně zmizel ze světa?

Začínající potravinová krize je způsobena plýtváním a nerovnoměrnou spotřebou i dostupností jídla. Na rostoucích cenách se kromě pandemie a války na Ukrajině velkou měrou odrážejí i spekulace s komoditami, které čím dál většímu počtu lidí omezují přístup k základním potravinám.

Podvýživa v jižní Asii není jen důsledkem nedostatku potravin. Mnohem důležitější roli hrají zastaralý systém zemědělství a společenské nerovnosti. Zelená revoluce zaměřená na pěstování obilnin sice ve své době odvrátila od Indie hrozbu hladomoru, ale dnes by zemědělství potřebovalo novou transformaci. …