Únor před námi. Mrzne, krajina zasypaná sněhem září, slunce se rozteklo po horizontu. U křivky lesa postávají srny, nehnutě shlížejí do údolí. Každé ráno přicházejí na své místo, vracejí se tam, kde stály i včera, a po krátkém dni se nechají pohltit stínem, splynou se stromy, zmizí v hloubce …