Básnická skupina Osamelí bežci, která od šedesátých let významně promlouvá do podoby slovenské poezie, se dočkala antologie Sme (stále) príbuzní na začiatku. Spisovatel Ján Štrasser při jejím sestavování odvedl dobrou práci, ale navázat by na ni měly mladší generace.

Peter Pišťanek ve svém románovém debutu Rivers of Babylon z roku 1991 dokázal skloubit gangsterskou estetiku se závažným společenským tématem. Načas se tak stal nejvýraznějším prozaikem své doby. Kniha Petra Darovce On, Pišťanek je prvním kritickým zhodnocením jeho díla.

Třebaže Mircea Cărtărescu patří k nejvýraznějším rumunským spisovatelům, do češtiny dosud nebylo přeloženo žádné z jeho děl. Ve slovenštině nyní po prozaické sbírce Nostalgia vyšel i rozsáhlý román Solenoid, plný snových vizí v apokalyptických kulisách Bukurešti.

Po několika úspěšných básnických sbírkách vydala Katarína Kucbelová nevelkou prózu s názvem Čepiec. Zúročila v ní poznatky z cest na Horehroní, kde se chtěla naučit šít tradiční pokrývku hlavy. Do etnografické reportáže se ale prolamují širší souvislosti osobního i veřejného života.