Portugalsko­-angolská rapperka Eva Rapdiva ve své tvorbě otevírá kontroverzní, nebo dokonce tabuizovaná témata, ať už se týkají angolské společnosti nebo jejího rodného Portugalska. V letošním roce vydala své třetí, dosud nejpopovější album Lisboa que amanhece.

Devítičlenný Ensemble Nist­-Nah z francouzského Nantes na svém debutovém počinu Elders navazuje inspirativní dialog s gamelanem. K tradiční indonéské hudbě, hrané převážně na bronzové perkusní nástroje, přistupuje s respektem a poučeně, ale zároveň čerpá i z mnoha dalších vlivů.

Čtvrtá studiová deska Aldous Harding patří k nejoceňovanějším folkovým nahrávkám uplynulých měsíců. Dá se intimní, křehká a do sebe uzavřená písňová tvorba novozélandské hudebnice vnímat rovněž v politických souvislostech? A pokud se o to pokusíme, co nám řekne o postavení žen v dnešním světě?

Stává se, že se od jistého okamžiku, ve zlomku času, změní svět i lidský život. A tato změna se stane nevratnou. Válka na Ukrajině takovou změnou je. Fatálně ničí lidské životy a naděje, stejně tak poškozuje i svět kultury. O dopadech na hudební scénu psala krátce po začátku ruské invaze Marie­-Aude …

Festivalový headliner Flume je jedním z klíčových jmen současné taneční hudby – ať už jde o věhlas nebo o novátorství. U málokoho se pomyslná hranice mezi mainstreamem a undergroundem stírá tak jako v tvorbě australského producenta, který letos vydal třetí album – Palaces.

Nedávno jsem na jedné přednášce musel vysvětlovat, že tzv. hudební myšlení není jakékoli myšlení, jež se libovolným způsobem zabývá hudbou. Bylo nutné posluchače přesvědčit, že minimálně od počátku novodobé hudební teorie je předmět takového myšlení více méně daný – je jím oblast strukturování …

Součástí letošních Dnů nové opery byla česká premiéra Prometea italského skladatele Luigiho Nona. Ambiciózní kompozice pracující s prostorem je mimo jiné kritikou dominance vizuálního vnímání. Jak se italskému „intelektuálnímu revolucionáři“ dařilo skloubit politická a umělecká …

Unikátní přístup k balkánské hudební tradici představuje kompilace pozapomenutých nahrávek Branka Mataji. Jugoslávský imigrant, který si v Los Angeles v šedesátých letech otevřel kytarářskou dílnu, nahrál na elektrickou kytaru osobité verze lidových písní ze své vlasti, do níž se už nikdy nevrátil.

Jak se dnes díváme na řeckého skladatele, jehož díla i po desetiletích znějí aktuálně? Kromě specifických kompozičních a zvukových kvalit Xenakisových kompozic zůstává inspirativní především jeho odhodlání zaobírat se chaosem a směřovat za hudební schémata a idiomy.

V projektu Ho99o9 se nestřetávají jen hardcore s hip hopem a elektronická hudba s metalem, ale také různé sociokulturní kontexty. Duo tvořené afroamerickými hudebníky totiž kromě gangstarapové inspirace navazuje na dominantně „bílé“ žánry tvrdé kytarové hudby. Exklamuje tak mimo …