Těžba železné rudy a protržení odpadní nádrže v brazilském státě Minas Gerais zničily území domorodého národa Krenaků. Původní obyvatelé ale svých čtyřicet kilometrů čtverečních odmítají opustit. Podle indiánského myslitele a aktivisty Ailtona Krenaka jde o vzpouru lidství proti kořistnickému …

Na obrazy násilí a represí v souvislosti se zemědělskou produkcí je latinskoamerická literatura bohatá dlouhodobě. V posledních letech se relevantním žánrem stává i „ekologický horor“. Dokladem jsou prózy Samanty Schweblin a Cristiana Romera, v nichž hrají hlavní roli pesticidy.

Druhá v češtině vydaná kniha irského spisovatele a bojovníka za irskou nezávislost Máirtína Ó Cadhaina je výrazně inspirována Franzem Kafkou. Novela Klíč popisuje dva dny úředníka P., který se nemůže dostat z kanceláře, kde ho zneklidňují zlostné fascikly a úmorná byrokracie.

Přetrvávající pandemická hrozba se na různých lidech podepisuje různě: u někoho vyvolává mentální regres do období vzdoru, a tak demonstrativně nenosí respirátor (anebo ho odbojně nosí pod nosem – viry to, jak známo, nosohltanem nezvládnou), jiné snad inspiruje k přehodnocování priorit …

Uprostřed vyprahlé krajiny se na dvoře stanvillské věznice líně přelévá masa tří tisíc žen. Román americké spisovatelky Rachel Kushnerové Noční klub Mars skrze napínavý příběh striptérky a doživotní vězeňkyně Romy Hallové zachycuje syrovou každodennost trestankyň v současných Spojených státech.

K čemu je na světě literatura? Finská filosofka v návaznosti na Judith Butler ukazuje, že dobrá literární díla rozšiřují a tříbí naše představy o tom, co znamená vést život a jak by mohl vypadat – třeba i za hranicemi současného společenského uspořádání.

Ke konci knížky Astrid Lindgrenové Kalle Blom­kvist zasahuje opouštějí Kalle, Anders a Eva­-Lotta ostrov, na kterém předtím prožili mnoho nebezpečných dobrodružství. Příběh končí, napětí povolilo, hrdinové nasedají do loďky, odrážejí a naposledy se ohlížejí. Zapeklité místo – …

Téma zločinu s sebou nutně nese také otázky práva, bezpráví a spravedlnosti. Proto právě od detektivního vyprávění očekáváme transparentní zobrazení soudobých etických norem. Simenonův Maigret je však vůči jazyku morálky skeptický a vnímavý především k těm, jež žádné hodnocení nedokáže vystihnout.

Myšlenkové experimenty současné filosofie plodí často špatnou literaturu. Naproti tomu, jak ukazuje analýza jednoho pozapomenutého románu Gilberta Keitha Chestertona, narativní text může úspěšně suplovat teoretické pojednání. Za předpokladu, že romanopisec dokáže být vůči svým postavám pokorný.

Nevím, možná je to projev jakéhosi osobního zaujetí pro relativizaci, nicméně když tak sleduju zdejší společensko­-politický provoz, prezentovaný v médiích, jsem čím dál méně schopen přistoupit na takový modus myšlení, jemuž je vše předem nanejvýš jasné a jednoznačné. Vystupuje­-li …