Nová tvorba Františka Dryjeho se opět vypořádává nejen s problémy tvorby a dědictví meziválečných avantgard, ale především s každodenní vnitřní i vnější realitou, v níž opět nalézá nevídané a neslýchané.

Slovenský básník Michal Rehúš ve své nové tvorbě líčí přeměnu Kristova těla ve stolici, zaobírá se hypotetickými změnami v grantovém systému i vydáním projevů Jozefa Tisa.

Nová tvorba básníka Milana Kozelky glosuje s groteskní nadsázkou i buřičským rozezlením problémy dneška – nemanželské děti Václava Havla v bývalé Jugoslávii, papeže Františka vraždícího vatikánské komunisty i cikánské šamany bubnující na poplach.

Ukázky z poezie tří současných polských básníků Szczepana Kopyta, Piotra Macierzyńského a Zofie Bałdygy ukazují, že angažovaností v poezii se zabývají i naši severní sousedé. Komentář překladatele Ondřeje Zajace nás zase přesvědčuje o stěží uvěřitelném – že …

Zatímco druhá polovina minulého století je v Polsku spojena především se čtyřmi velkými jmény (Czesław Miłosz, Wisława Szymborska, Tadeusz Różewicz a Zbigniew Herbert), dnes bychom marně hledali takové básnické osobnosti, na nichž se shodnou všichni, ačkoli Adam Zagajewski nebo Ryszard …

Ve své nové básnické tvorbě se Adam Borzič vrací do krajiny dětství, do „boudy sbité ze zbytků času“ – mezi příbuzné, partyzány, ustašovce, do časů sexuálního uvědomění a hroutící se Jugoslávie.

Básně Luboše Svobody se zmítají v horečnatých stavech nepatřičnosti, brodí se polem všedních automatických úkonů, mezi šedí každodenního života a sterilitou života v prostředí digitálních sítí. „Nic menšího nemá smysl/ nic většího nikdo nečeká.“

Jako splacení podzimního dluhu v prvních okamžicích předčasně se ohlásivší zimy přinášíme výbor převážně milostných básní rumunského židovského básníka Paula Celana. „ČERNĚ,/ jako rána vzpomínky,/ šátrají oči po tobě/ v té korunní zemi,/ vykousané zuby srdce doběla,/ jíž zůstává naše …

Novou báseň Petra Krále lze chápat nejen jako „deník neúspěšného vynálezce“, ale i jako text, v němž se skrytě, o to však rafinovaněji odrážejí aktuální témata.

Básník František Dryje představuje dvě autorky, jejichž tvorba reprezentuje dnešní podoby surrealistické obraznosti. „Ztrouchnivět/ zpráchnivět/ zkamenět.“