Spory o podobu a činnost Ústavu pro studium totalitních režimů byly v minulosti často prezentovány jako střety rozdílných vědeckých přístupů. Stejně je tomu v případě současných debat. Z výstupů aktuálního vedení paměťové instituce ale vyplývá, že používá metody, které jdou daleko za hranice …

S nedávno odvolaným vedoucím oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů jsme probrali rozdíly v didaktických přístupech výuky dějepisu i výstupy týmu, který vedl. Mluvili jsme i o tom, proč by měly paměťové instituce zkoumat potřeby současné společnosti.

Ústav pro studium totalitních režimů vznikl proto, aby se česká společnost mohla konečně tím správným způsobem vyrovnat s minulostí. U jeho zrodu stáli historici a paměťoví aktivisté, kteří byli ve střetu s akademickou historiografií, a tuto pečeť ústav nese dodnes.

Co znamená vyrábět tištěné ziny po dovršení digitální revoluce? A kde najít teorii, která by popsala současnou situaci a zároveň uchovala něco z radikálnosti média, které náleží 20. století? Kniha Miloše Hrocha Vystřihni – nalep se při sledování současných subkulturních tiskovin ubírá …

S historičkou Danielou Tinkovou jsme mluvili o tématech prvního svazku její rozsáhlé práce mapující osvícenství v českých zemích. Vysvětluje, jak se osvícenství podepsalo na formování moderního státu ve středoevropském prostoru, a také, jak se zde lišilo od modelů, jež známe ze západní Evropy.

V šedesátých letech řada guruů věřila, že pomocí psychotropních látek je možné změnit svět k lepšímu. To se nestalo, psychedelická zkušenost je však dodnes pro mnohé psychonauty transformativní. Následující text ukazuje, že LSD může mít zásadní vliv rovněž na filosofickou reflexi.

Michel Foucault patří mezi myslitele, které si s chutí přivlastňuje levá i pravá část politického spektra. Kniha The Last Man Takes LSD s nadsázkou odvozuje neoliberální obrat francouzského filosofa od jeho psychedelické zkušenosti. Snaží se také reflektovat, proč někdejší levicový radikál …

Česká republika zažívá znovuobnovení výzkumu psychoaktivních látek a terapie se substancí. Za jeden z jeho výstupů lze považovat i dvousvazkovou publikaci Psychedelika a psychonautika, která svědčí o nadšeném zaujetí autorského kolektivu i jeho profesionální erudici.

S historikem Vilémem Prečanem jsme mluvili o jeho kolegovi a jednom ze zakladatelů zkoumání nejnovějších politických dějin Československa včetně komunistické diktatury. Karel Kaplan zemřel v březnu ve věku devadesáti čtyř let.

Polemika s textem publicisty Josefa Chuchmy se obrací proti stereotypizaci ruské kultury. Autorka neopomíjí kontext agresivní války, kterou Rusko vede na Ukrajině, zároveň ovšem připomíná, že samotná kultura nás nemůže ochránit před zlem a že bychom měli literaturu přestat vnímat utilitárně.