Obyvatelé turisticky exponovaných cílů často pociťují vůči vlastnímu městu odcizení. Platí to i pro jihomoravské Luhačovice. Kde se místní schovávají před turisty a existuje způsob, jak by mohli dostat své město zpátky?

V rámci Zelené dohody pro Evropu vznikl projekt, který navazuje na světoznámou školu Bauhaus a který má evropským státům pomoci s podporou udržitelné a inkluzivní architektury. V čem iniciativa spočívá a jaké má vyhlídky? A je vůbec namístě odkazovat se k tradici Bauhausu a jeho hodnotám?

V panelových domech žije v Česku asi třetina obyvatel. Poslední velký průzkum, který se věnoval kvalitě jejich života na různých sídlištích v celé zemi, ale pochází z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Tým urbánních geografů a sociologů na něj v současnosti navazuje výzkumem, jenž se snaží …

Urbanistickým problémům Karlína jsme se věnovali už v A2 č. 22/2021. Za současným mohutným stavebním rozvojem se skrývají i konkrétní osudy jeho obyvatel, kteří byli ze čtvrti postupně odsunuti. Gentrifikace dopadá hlavně na místní Romy.

Na změnu klimatu se připravují nejen metropole, ale i menší města a vesnice – jakkoli se o nich v této souvislosti příliš nehovoří. S environmentalistkou Soňou Malou jsme hovořili o tom, jak vypadají adaptační strategie malých obcí a co brání jejich zavádění do praxe. Mluvili jsme také …

Zajištění efektivní, udržitelné a spravedlivé produkce a distribuce potravin je jedním ze zásadních úkolů současného urbanismu. Samosprávy i odborníci vyvíjejí nové společenské modely a technologie, ale navracejí se i k historicky ověřeným metodám.

Praha před časem po vzoru světových velkoměst schválila vlastní klimatický plán. Na místní poměry je v některých ohledech až revoluční – obsahuje mimo jiné radikální snížení emisí, nákup ekologických autobusů nebo masivní výsadbu stromů. Podaří se klimatické závazky prosadit do praxe?

Na Rohanském ostrově má brzy vyrůst mohutná zástavba. Zatímco v zahraničí se stavějí udržitelné a dostupné čtvrti, karlínský příklad ukazuje, že v Praze často vítězí soukromé zájmy.

Plánování udržitelných sídel by mělo reflektovat změny na trhu práce, který se v současnosti s nástupem nových technologií výrazně vyvíjí. Aktuální trendy by pak nemusely vyústit v zástupy prekarizovaných. Stávající situaci lze totiž využít i jako příležitost k vytváření spravedlivějších měst.

Během pandemie covidu­-19 se města vyprázdnila a jejich obyvatelé byli nuceni zažívat je jinak, než byli dosud zvyklí. Omezení pohybu ale může přinášet i pozitiva, pokud nás donutí poodkrýt nové vrstvy tvořící naše okolí.