Polská reportérka Joanna Gierak­-Onoszko odjela v roce 2016 s rodinou do Kanady, kde strávila následující dva roky a napsala knihu 27 smrtí Tobyho Obeda o brutálním zacházení s tamními původními obyvateli. Jak vnímá současnou kanadskou společnost a její snahu vyrovnat se s temnými stránkami …

Rozhovor, který vznikl u příležitosti anglického vydání knihy La Migration des coeurs (Stěhování srdcí) spisovatelky Maryse Condé, se stočil k političnosti milostných příběhů, polyfonii karibského vyprávění, kolonialismu a ironii. Proč je transpozice klasického románu anglické literatury do …

Zlobení je často naučená strategie, jak přežít, říká vychovatel, který na sociálních sítích boří mnohé mýty o ústavní výchově. Jak u nás fungují dětské domovy a další podobná zařízení, proč je důležitá emoční vazba mezi vychovatelem a dítětem a čím to je, že se v Česku tak dlouho čeká na adopci?

Spoluzakladatele Činoherního klubu Jaroslava Vostrého jsme se zeptali nejen na zlatou éru této důležité divadelní scény, ale také na jeho náhled na aktuální politické dění a na to, jaký vztah má umění ke společnosti. Došlo i na kritiku mocenského nahrazování kultury kulturním průmyslem.

Lesníka, který sází břízy, jsme se zeptali, jak by měl vypadat les, jenž se vyrovná s klimatickou změnou, a proč se tak sveřepě držíme pěstování nestabilních monokultur. Odkud se bere představa lesa jako továrny na kulatinu a jaká je cena nepokáceného dřeva?

Vědkyně z týmu Modrá kočka, který se zabývá výzkumem nejen českých pralesů, jsme se ptali, k čemu uprostřed kulturní evropské krajiny vůbec divoké lesní porosty potřebujeme, a co vše se můžeme dozvědět z letokruhů stromů.

Literární historik, básník, publicista se po dvaceti letech strávených v Ostravě vrátil do rodného Valašska – země, „kde rostú kameně“. Mluvili jsme spolu o dění kolem již neexistujícího Absintového klubu Les, o důvodech, proč básník nemá od společnosti nic požadovat, nebo …

Cecilie Sachs Olsen a Matthew Dalziel kurátorovali osloské trienále architektury 2019, jehož hlavním tématem byl nerůst. Mluvili jsme s nimi o tom, jak tehdejší odborná i laická společnost téma přijala a proč jsou špatná technokratická řešení udržitelnosti. Došlo i na téma chataření a na otázku, …

Co charakterizuje proudy radikálně levicového hnutí v někdejším Československu? I na to jsme se zeptali historika Jana Mervarta. Historie československých radikálů se dá shrnout slovy „zkrachovat a pokračovat“. I v dlouhých obdobích, kdy se jakákoli levice mimo KSČ zdála potlačena, …

Proč je postoj místní odborné i laické veřejnosti k sídlištní architektuře spíše kritický? Na historické i společenské příčiny této situace jsme se zeptali urbanisty Maroše Krivého. Dotkli jsme se také paternalismu architektů vůči obyvatelům sídlišť a problémů, které přináší delegitimizace …