Rozhovor s historičkou architektury, kritičkou a pedagožkou Joan Ockman jsme vedli u příležitosti její přednášky na brněnské Fakultě architektury VUT. Mluvili jsme zejména o současném oborovém posunu od historie a teorie k výzkumu a kurátorství a o negativech, která to přináší.

Jednou z oblastí, v nichž dochází k intenzivní reflexi rozpadu přírodního světa, je tvorba současných výtvarných umělců. Majestátní výstava Natura w sztuce v krakovské galerii MOCAK nicméně zvolila cestu poklidné kontemplace před čím dál divočejší angažovanou rétorikou za záchranu lidské civilizace.

Ivana Bašić je původem srbská umělkyně, která ve své tvorbě zpracovává traumata z války, jimž byla vystavena v dětství. V jejím newyorském ateliéru jsme hovořili o neexistenci umění v Srbsku, uměleckém provozu v New Yorku, komunikaci s materiály či o spirituálních aspektech její práce.

Hlavní město Kuby letos už po třinácté hostilo Havanské bienále, které dává prostor především umělcům globálního Jihu, ale nejen jim. Jaký je vztah politiky a umění v zemi, jejíž režim přes určité uvolnění i nadále vládne kultuře pevnou rukou a jejíž ekonomika se rok od roku propadá hlouběji …

Srostlé obočí, vzdorovitý pohled, tmavé chmýří nad horním rtem. To jsou nejspíš první asociace drtivé většiny zasvěcených při vyslovení jména mexické malířky Fridy Kahlo. Pětašedesát let po smrti umělkyně se „značce Frida“ věnuje Brooklynské muzeum v New Yorku.

To, že se kultura nezajímá o politiku, ještě neznamená, že se politika nezajímá o kulturu. Jednu z podob takového vrchnostenského zájmu o kulturu představuje odvolání ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa, kteří se tak stali nedobrovolnými oběťmi …

Pátý ročník projektu XY, večerní procházky po olomouckých vernisážích, představil umělce, kteří mají vztah ke Zlínu. Samotné město až na pár výjimek nebylo tématem prezentované tvorby, smyslem celé akce tak zůstává spíše spolupráce nezávislých galerií a průnik současného umění do veřejného prostoru.

Brazilská výtvarná umělkyně Erika Verzutti letos mezi únorem a dubnem v pařížském Centre Pompidou představila svá díla vůbec poprvé v Evropě. Na samostatné výstavě, která tvoří třetí část série Mutations/Créations, se pokusila ukázat, jak ve své tvorbě reflektuje vztah mezi uměním a vědou, …

Umělecká scéna v Ústí nad Labem zažívá od devadesátých let pozoruhodný vzestup. Rozvíjejí se zde především nové podoby konceptuálního umění. Tvůrci často reagují na industriální ráz prostředí, do něhož intervenují. Také se ale opírají o klasické galerijní instituce a vysokoškolské zázemí.

Nedávno vydaná publikace Para­-Platforms je příkladem trendu, který lze označit jako „kurátorství myšlení“. Mnozí současní intelektuálové – podobně jako kurátoři – nepřicházejí s vlastní invencí a místo toho se soustředí na vytváření efektních asambláží dosavadních …