Památník národního písemnictví připravil na letošní léto unikátní výstavu o historii česko­-slovenských kulturních vztahů, nazvanou Z rodinného alba. Rodina je klíčovým pojmem tohoto počinu, který se zabývá rozmanitými aspekty česko­-slovenského kulturního sbližování.

Dvě aktuálně probíhající výstavy v Muzeu hlavního města Prahy se věnují v různých časových rámcích a z různých hledisek tématu chudoby. Při jejich vzájemné komparaci se střetávají progresivní a konzervativní způsob instalace. Tradičnější přístup vychází ze srovnání lépe, neboť upozaďuje autora …

„Pokusili jsme se překročit hranice,“ říká etnoložka Jana Viktorínová. V rozhovoru mluví nejen o podobnosti mezi současnou a historickou chudobou, ale i o přetrvávajících stereotypech a výzvách, kterým dnes muzea a galerie čelí.

Obrazy požárů patří k vůbec nejsugestivnějším zpodobněním klimatické změny, která ničí nejen život a jeho projevy, ale i životní podmínky. Tato dvojí smrt představuje zkázu, jejíž rozsah nám uniká – a s ním i smysl obrazu. Americký kulturní kritik a historik umění se ptá, zda „pyroestetika“ …

Rozhodnutí rektora UMPRUM Jindřicha Vybírala prodloužit smlouvu současnému vedení Ateliéru intermediální konfrontace vyvolalo vlnu nesouhlasu v části české umělecké scény, která následně rektorovi zaslala otevřený dopis. Rektor se pokusil nastalou situaci zdůvodnit, jeho argumenty však …

Rozhovor s historičkou architektury, kritičkou a pedagožkou Joan Ockman jsme vedli u příležitosti její přednášky na brněnské Fakultě architektury VUT. Mluvili jsme zejména o současném oborovém posunu od historie a teorie k výzkumu a kurátorství a o negativech, která to přináší.

Jednou z oblastí, v nichž dochází k intenzivní reflexi rozpadu přírodního světa, je tvorba současných výtvarných umělců. Majestátní výstava Natura w sztuce v krakovské galerii MOCAK nicméně zvolila cestu poklidné kontemplace před čím dál divočejší angažovanou rétorikou za záchranu lidské civilizace.

Ivana Bašić je původem srbská umělkyně, která ve své tvorbě zpracovává traumata z války, jimž byla vystavena v dětství. V jejím newyorském ateliéru jsme hovořili o neexistenci umění v Srbsku, uměleckém provozu v New Yorku, komunikaci s materiály či o spirituálních aspektech její práce.

Hlavní město Kuby letos už po třinácté hostilo Havanské bienále, které dává prostor především umělcům globálního Jihu, ale nejen jim. Jaký je vztah politiky a umění v zemi, jejíž režim přes určité uvolnění i nadále vládne kultuře pevnou rukou a jejíž ekonomika se rok od roku propadá hlouběji …

Srostlé obočí, vzdorovitý pohled, tmavé chmýří nad horním rtem. To jsou nejspíš první asociace drtivé většiny zasvěcených při vyslovení jména mexické malířky Fridy Kahlo. Pětašedesát let po smrti umělkyně se „značce Frida“ věnuje Brooklynské muzeum v New Yorku.