Editor Pavel Hájek připravil výběr z dopisů­-románů Josefa Váchala, adresovaných Josefu Hodkovi. Svérázný výtvarník a literát osciluje mezi banalitou a environmentální či společenskou kritikou; dokáže být fantasmagorikem, vzteklým dědkem, ale i vtipným glosátorem všeobecné marnosti nové doby.

Když Evropan přijede do historických měst v brazilském státě Minas Gerais, čeká ho několik překvapení. V souvislosti s objevením zlata roku 1695 a o něco později i diamantů udělala totiž brazilská kultura jeden ze svých fascinujících dějinných úkroků a přesunula se dobrých třináct set kilometrů …

Zatímco podvrhy dávných rukopisů měly upevňovat národní kulturu, v současnosti může literární mystifikace soužit jak k vydobytí lepšího místa na knižním trhu, tak k rozrušování jeho okrajů. Mystifikační strategie navíc prostoupily sociální sítě a blízko k nim má i konspirační scéna.

Zatímco na Slovensku se českojazyčné tituly čtou běžně, obráceně to neplatí. Knižní trhy obou zemí se postupně vzdalují a slovenská literatura je na tom českém špatně dostupná. V Česku zároveň chybí kontinuální reflexe slovenské beletrie. Kulturní vztahy obou zemí tak zůstávají asymetrické.

Slovenština je třetím nejpřekládanějším jazykem na českém knižním trhu. Její obliba přitom zdaleka nevyplývá jen z nostalgických vzpomínek na společný stát. Současná slovenská próza totiž mnohdy nabízí pohled na neuspokojivou společenskou realitu. Nevyhýbá se přitom líčení brutality, zoufalství …

„Hovořit o poezii znamená vždycky hovořit o něčem velmi starém. Toto prastaré nepřipouští ani přemrštěnosti, ani nehoráznosti a tím také žádná překvapení či reprízy (…) Ono staré, tvrdé jako kámen, co nazýváme poezií, lze těžko snést,“ říká Hans Magnus Enzensberger.

Něco …

Dvě z povídek, které si můžete přečíst v literární příloze tohoto čísla, zobrazují postavu upíra podle představ italských spisovatelů přelomu 19. a 20. století. Navzdory tomu, že reálie Apeninského poloostrova hrály v řadě gotických románů evropského romantismu zásadní roli, v italské literatuře …

Upír je ustrnulý mezi životem a smrtí, člověkem a zvířetem, jeho tvář nemá odraz. Je figurou, která se vzpírá reprezentaci. Možná proto vyvolávají monstra takovou hrůzu a pokusy o jejich zobrazení tak často tematizují problém reprezentace jako takové. I Stokerova Draculu lze číst jako svéráznou …

Stokerovo pojetí upíra jako ztělesnění excesu – parazita, který narušuje řád patriarchální viktoriánské společnosti – se stalo východiskem řady více či méně subverzivních variací. Z feministické a queer perspektivy je Dracula vděčným příkladem dobové disciplinace těla jazykem vědy. …

Od vydání novely Carmilla, v níž irský autor Sheridan Le Fanu přivádí na scénu postavu lesbické upírky, letos uplynulo sto padesát let. Příběh z tajemného zámku ve Štýrsku obratně využívá postupy gotického románu a spojuje v sobě oba jeho klíčové směry – „horror“ a „terror“. …