Ve své druhé sbírce, za niž získal letošní Cenu Jiřího Ortena, se Šimon Leitgeb vrací k objevování a poznávání světa očima malého chlapce z okraje společnosti. Díky jazykové naivitě a bezelstnému přístupu k poezii se mu daří zachytit citlivé téma bez patosu, sentimentu a klišé.

Spisovatelka, novinářka a politička Marie Majerová se po anarchistickém a sociálnědemokratickém období angažovala v nově vzniklé komunistické straně, a to zejména v emancipaci pracujících žen. Na konci dvacátých let byla z KSČ vyloučena, větší předěl pro ni však znamenal teprve rok 1945, kdy …

Většinou pořád dřepíme doma – s někým nebo sami. Těla se kroutí a tloustnou. Říkáme a posloucháme stále stejná slova. Kvasí v nás hnus. Jsme zahlceni intimitou.

Byly doby, kdy se nám práce z domova a podobná uspořádání prezentovala jako svého druhu ráj a spása. Člověk může pracovat …

Bedřich Václavek byl klíčovým organizátorem i tvůrcem meziválečné levicově orientované kultury. Pod vlivem marxistické estetiky se zabýval sociologií umění i kulturní politikou. Povahu vztahu umění a revoluce i význam angažovaného či tendenčního umění však několikrát přehodnotil.

Hybnou silou myšlenkového vývoje Karla Teigeho byl svár mezi dobrodružstvím a řádem, osvobozováním života a přestavbou světa. Ač svůj postoj k revoluční teorii v průběhu let měnil, zůstával přesvědčen, že budoucnost patří komunismu. Jak toto přesvědčení formoval dobový vliv F. X. Šaldy na levicové …

Byl to už druhý duben strávený s Andrejem Platonovem, s hlavním jurodivým ruské literatury, který se vymyká všem zažitým představám – a není sovětský ani antisovětský, je „veskrze svůj“, jak stálo v titulu doslovu k jednomu českému výboru. Loni to bylo nad Šťastnou Moskvou, …

Německého spisovatele a historika umění Floriana Illiese proslavila románová koláž roku 1913. Po letech se k tomuto tématu vrací, aby převyprávěl další příběhy a nabídl jiné souvislosti. Jako by se nakazil posedlostí těch, o nichž píše. A těm, které těšilo Léto jednoho století, umožňuje fetišisticky …

Syrský spisovatel Mustafa Chalífa při psaní Ulity (ukázka na stranách 22–23) vycházel ze své třináctileté zkušenosti politického vězně. Text, připomínající antropologovy zápisky, je prvním arabským románem, který přináší svědectví o fungování a brutalitě vojenského komplexu v Tadmuru.

Nejvýznamnější román klasika moderní japonské prózy Sóseki Nacumeho Kokoro vyšel poprvé roku 1914. Příběh o konci jedné doby a odchodu jejích lidí je i po více než sto letech od napsání stále velmi živý a myšlenkově komplexní.

Internet umožnil naplnit věčný sen mediál­ních utopistů a radikálních demokratů: aktuál­ní a promptní diskuse za každým článkem! Moudrost lidu se vyleje z břehů a zaplaví veškerenstvo, zušlechtí a zúrodní půdu široko daleko, rozšíří naše obzory, učiní z nás lepší občany! Když to však …