Pohľad grófky Hahn­-Hahn maďarského spisovatele Pétera Esterházyho vyšel ve slovenském překladu. Jeden z vypravěčů román charakterizuje jako faktografické drobky mezi dvěma předkrmy. Najdeme v něm očité svědectví o neklidné době v nejistém regionu, recepty na místní speciality i pořádnou …

K prozaickým debutům minulého roku, které upoutaly pozornost recenzentů, patří i novela Doroty Ambrožové Poslední léto. Samotný námět vyprávění dospívající hrdinky je sice banální, knihu ale můžeme číst jako vhled do světa teenagerů a do úzkostí, jež provázejí dospívání.

Druhá próza Ondřeje Škrabala si pohrává s žánrovými znaky cestopisu, ale autofikční vypravěč se vydává jen do rekreačního areálu na Mallorce, kde nachází titulní „druhé Německo“. Objevovat není co, a tak se věnuje hlavně přemýšlení o nejrůznějších aspektech identity.

Nezvalovská biografie Krystyny Wanatowiczové ukazuje často až nesnesitelnou ambivalenci, která charakterizuje život a osobnost českého avantgardisty. Politický a společenský portrét se zaměřuje především na básníkovu poválečnou mocenskou kariéru, ale také na krátký a tragický život jeho syna.

Jsem sice Češka, ale nikoli pivařka. Kontrolor pravopisu mi to slovo podtrhl, čímž udělal otazník nad tím, jestli má ženská část populace na momentálně propírané české pivní kultuře vůbec podíl – a zřejmě by to zasloužilo i genderovou úvahu, protože souvislost s konsenzuálním obrazem …

Co se ve skutečnosti skrývá za příběhy o zombies a strašidelných domech? Se španělskou spisovatelkou Laylou Martínez, jejíž román Červotoč byl přeložen do řady jazyků včetně češtiny, jsme mluvili nejen o tradici hororového žánru, ale i o tom, proč se vyhýbá literárním večírkům.

Pozdní americká novela Vladimira Nabokova Průzračné věci pojednává o postavě, která je ovládána rozmary neznámého vypravěče a navazuje na hrdiny z předchozích autorových knih. Dílo připomíná krystal, který láme časoprostor příběhu do mnoha ploch. Klíčové místo zde zaujímá horská krajina a nejistá …

Spisovatelé, kteří vlastními knihami reagují na aktuální společenské problémy a ve svých veřejných vystoupeních neváhají komentovat politiku, mají ve Francii dlouhou tradici. Rozhněvanou generaci – a především její ženskou část – už tři dekády zastupuje hlas Virginie Despentes.

V českém prostředí zastupuje rozsáhlé dílo Virginie Despentes pouze román Dítě apokalypsy, úspěšná trilogie Život Vernona Subutexe a nedávno přeložený autobiografický esej Teorie King Konga. Pro porozumění autorčině poetice je ale zásadní její románový debut, který vyšel před více než třiceti lety.

Knižní esej Teorie King Konga je zřejmě politicky nejvlivnějším dílem Virginie Despentes. Osobně laděný feministický pamflet zaujme především divokou bezprostředností, která se obejde bez esencialismu a identitářství. Takřka dvacet let od vydání má přitom čtenářkám i čtenářům stále co říct.