Jak prožívala dva pandemické roky literární scéna v Maďarsku? Tamních autorek a autorů jsme se formou ankety zeptali, jak omezení spojená s celosvětovou zdravotní krizí ovlivnila literaturu a literární život v jejich zemi a do kterých žánrů či oblastí se promítla nejvíce.
Ve své nové sbírce Básně na děrné štítky básník a překladatel Radek Malý pokračuje v průzkumu znepokojivosti. Záměrné znejišťování ustálených významů však působí příliš důmyslně, a tak nakonec nejvíce zneklidňují verše, které znějí na první poslech docela logicky.
Letošní aféra státní maturity z češtiny klade relevantní otázky, jež by měly být promýšleny, a skýtá i poučnou lekci, kterou by dotyční konečně mohli pochopit. To druhé očekávat nelze, takže si projděme aspoň to první.
Nebohému CERMATu se letos povedlo vložit do testu z češtiny otázku, která …
Řada českých autorů a autorek se již během prvního pandemického jara zapojila do literárních projektů, jejichž cílem bylo podat zprávu o mimořádné době a vypořádat se s všudypřítomným strachem. S odstupem času se ale některá svědectví mohou jevit poněkud zbytečná.
Jako moucha v kaleidoskopu lezeme mezi střepy. Přes hovory u kafe, nadávky, nedočtené články. Kratičké úseky s ostrými hranami, z nichž se něco skládá.
„Myslím si, že máme hezké manželství; jak vidíte, je tu naklizeno i uvařeno,“ dí pyšně na iDNESu zápasník o svém svazku s bývalou …
Nebýt pandemie, nedostala by slovenská literatura několikahodinový prostor v české veřejnoprávní televizi – původním čestným hostem loňského Měsíce autorského čtení měl být totiž Island. Na reflexi aktuální situace ale ve třicetidílné portrétové sérii téměř nedojde.
Pandemie covidu odhalila ekonomickou a materiální rovinu literatury. S proměnou toků surovin, peněz i výrobků došlo i ke změně rozložení sil na knižním trhu. Jak s knižním trhem, aktuálně ochromeným i ekonomickou a energetickou krizí, souvisí podpora čtenářství a sociálně prostupné vzdělávání?
„Viděl jsem budoucnost hororu. Jmenuje se Clive Barker,“ napsal v polovině osmdesátých let Stephen King. Projevil tak dobrý vkus, ale také špatné věštecké schopnosti. Nejproduktivnější hororové období Cliva Barkera totiž záhy skončilo. Jeho vliv je však v žánru patrný dodnes.
„Jednoho dne se spojí řeka Moskva s Volhou, a všechno bude na dně, nábřeží budou vybudována ze žuly, přijde kultura jiná, evropská,“ říká si hrdina Weilovy Moskvy-hranice, když v pošmourném jarním dni vyráží se svou známou na výlet parníkem a pozoruje zarostlé a opuštěné břehy. …
Americký spisovatel Jack Ketchum patřil k nejvýraznějším tvářím moderního literárního hororu. Ve svých románech a povídkách zkoumá hranice fyzického těla, které je mučeno, pojídáno i trháno na kusy. Skrze násilí se ale zároveň dotýká také subtilních otázek morálky a lidskosti.