Adaptace povídky Harukiho Murakamiho Drive My Car se stala nejdiskutovanějším japonským filmem loňského roku. Snímek, mimo jiné čerstvě oceněný Oscarem, vychází z existencialismu, ale nachází v něm pozitivní rozhřešení pro traumatizované postavy.

Jeden z nejvýznamnějších íránských filmových tvůrců současnosti Asghar Farhádí ve svém novém snímku Hrdina opět zkoumá otázku pravdy a její role ve společnosti. Tentokrát se ovšem věnuje i fenoménu sociálních sítí v represivním režimu.

Koncem května přišel do kin debutový snímek americké režisérky Emerald Fennellové Nadějná mladá žena, který patřil k nejzajímavějším kandidátům letošních Oscarů. Žánr filmů o pomstě za znásilnění se tu převrací do polohy ironického komentáře rape culture.

Sedmý celovečerní film Sofie Coppoly je stejně jako většina režisérčiných dřívějších snímků sondou do života vyšších společenských vrstev. Nedosahuje však očekávané formální vytříbenosti a odcizení a prázdnota prosákly z fikčního světa i do celkového dojmu z díla.