Řada českých autorů a autorek se již během prvního pandemického jara zapojila do literárních projektů, jejichž cílem bylo podat zprávu o mimořádné době a vypořádat se s všudypřítomným strachem. S odstupem času se ale některá svědectví mohou jevit poněkud zbytečná.
Jako moucha v kaleidoskopu lezeme mezi střepy. Přes hovory u kafe, nadávky, nedočtené články. Kratičké úseky s ostrými hranami, z nichž se něco skládá.
„Myslím si, že máme hezké manželství; jak vidíte, je tu naklizeno i uvařeno,“ dí pyšně na iDNESu zápasník o svém svazku s bývalou …
Nebýt pandemie, nedostala by slovenská literatura několikahodinový prostor v české veřejnoprávní televizi – původním čestným hostem loňského Měsíce autorského čtení měl být totiž Island. Na reflexi aktuální situace ale ve třicetidílné portrétové sérii téměř nedojde.
Pandemie covidu odhalila ekonomickou a materiální rovinu literatury. S proměnou toků surovin, peněz i výrobků došlo i ke změně rozložení sil na knižním trhu. Jak s knižním trhem, aktuálně ochromeným i ekonomickou a energetickou krizí, souvisí podpora čtenářství a sociálně prostupné vzdělávání?
„Viděl jsem budoucnost hororu. Jmenuje se Clive Barker,“ napsal v polovině osmdesátých let Stephen King. Projevil tak dobrý vkus, ale také špatné věštecké schopnosti. Nejproduktivnější hororové období Cliva Barkera totiž záhy skončilo. Jeho vliv je však v žánru patrný dodnes.
„Jednoho dne se spojí řeka Moskva s Volhou, a všechno bude na dně, nábřeží budou vybudována ze žuly, přijde kultura jiná, evropská,“ říká si hrdina Weilovy Moskvy-hranice, když v pošmourném jarním dni vyráží se svou známou na výlet parníkem a pozoruje zarostlé a opuštěné břehy. …
Americký spisovatel Jack Ketchum patřil k nejvýraznějším tvářím moderního literárního hororu. Ve svých románech a povídkách zkoumá hranice fyzického těla, které je mučeno, pojídáno i trháno na kusy. Skrze násilí se ale zároveň dotýká také subtilních otázek morálky a lidskosti.
Téma splatterpunku otevíráme textem, který představuje počátky u nás zatím nepříliš známé odnože hororu. Pro podžánr vzniklý koncem osmdesátých let minulého století je spíše než radikalita charakteristická grotesknost a ad absurdum dovedený naturalismus.
Texty z knihy Tomáše Mazala, věnované převážně literatuře, mají nostalgický nádech a nenechávají se spoutat formalismem. Autorovu tvůrčí metodu dle recenzenta definuje „jedinečná zkušenost, kontakt s člověkem a místem, sdílená blízkost, magie a třpyt vzpomínky, zpřítomňující a přenášející …
Ten příběh se začal psát už před mnoha lety. Jeho šíře se mi znovu vybavila v létě nad románem Kazua Ishigura Pohřbený obr (2015, česky 2017), a to vlastně jen na základě nahodilé souvislosti. Nejdřív ale stručně k zápletce knihy pro ty, kdo ji neznají: Axl s Beatricí procházejí krajinou středověké …
