Při studiu socialistické kultury jsou prvořadé teoretické a metodologické problémy, nikoli politická orientace, říká literární historik Petr Šámal. Mluvili jsme s ním ale i o nových badatelských podnětech nebo o tom, jak přemýšlet o cenzuře.

Obvykle nás těší, když nad námi visí nějaký čitelný obraz a my k němu můžeme čas od času zvednout zrak, obnovit svou duševní pohodu a pak si jít po svém. Když v říjnu vysychají potoky a hlína tvrdne na beton, snad nás to znejistí, ale zmínka o tom, že trvá „babí léto“, nás obvykle …

Spisovatel a literární kritik Martin Puskely konstatuje, že literární aktivismus je u nás přijatelný pouze, ­doplňuje­-li stanoviska „demokratického mocenského výrazu“. Tato konformita vybízí k otázce, je­-li česká literární veřejnost vůbec schopna smysluplně vstoupit …

Undergroundové zázemí k naší kultuře patří, říká v rozhovoru básník, prozaik a organizátor kulturních akcí Josef Straka. Mluvili jsme o produkování literárních pořadů, proměnách společenské role poezie od devadesátých let a také o podobách a smyslu angažované tvorby.

Vyšel první svazek vybraných povídek amerického spisovatele Clarka Ashtona Smitha, který byl jedním ze zakladatelů fantastického a hororového žánru. Oproti ostatním autorům z okruhu časopisu Weird Tales vyniká precizní prací s jazykem a dekadentní morbiditou, s níž líčí vysněné světy temných bájí.

Rozhoupal jsem se letos – po několika letech – k cestě do tabookového Tábora. Cesta po kopcích Vysočiny, krátká návštěva věčně polomrtvého Humpolce, otevírání průzorů na Českou Sibiř a nakonec rychlé klesání do jižních Čech. Cosi zvláštního na té cestě je, necelé dvě hodiny v pohybu …

Na krakovském Festiwalu Conrada, který proběhl v posledním říjnovém týdnu, jsme mluvili s jeho programovým ředitelem. Řeč byla nejen o aktivistickém postoji, fenoménu literárních festivalů a knižním trhu, ale i o tom, že literatuře chybí systematická institucionální podpora.

Vracet se po čtvrtstoletí ke Kahudovu Baziliškovi je jako nahlížet do živého, rozvášněného muzea. Počátek devadesátých let, a na scéně se objevuje text, jehož funkce je mimo jiné i velmi časová: brutalista Slezák, někdejší dozorce z Jáchymova, jeho zvířátko a doktorka Eva se navzájem předhánějí, …

Ve svém devátém románu Tagesordnung si francouzský spisovatel Eric Vuillard (1968) stejně jako ve všech předchozích dílech pečlivě vybírá úhel pohledu a na tenké hranici mezi groteskou a tragédií umně žongluje se skutečnými a smyšlenými historickými fakty. Román byl loni oceněn prestižní Goncourtovou …

Upřednostňovat aktivitu před pasivitou se zdá být přirozené, je to však naivní. V souhrnu našich životů zřejmě více trpíme, než činíme. Působení na jiné a podléhání jejich vlivu jsou navíc jen dva vzájemně se doplňující rysy změn, k nimž ve světě dochází. Za odmítáním pasivity nestojí ani tak …