Občas hraju v metru sám se sebou takovou hru. Zkouším, jak dlouho to potrvá, než se mě zmocní potřeba vylovit z kapsy telefon a rozsvítit displej. Obsedantně kompulzivní poruše se podléhá o to snadněji, když vidíte, že v tom nejste sami. Naposledy jsem mezi dvacítkou lidí ve vagonu (byl všední …

Teprve čtyřicet let po smrti Vladimíra Holana vyšel první ucelený výbor z jeho rozsáhlé korespondence. Ať už si dopisuje s redaktory nebo básníky, v pozadí většinou stojí chmurné přesvědčení, že „druhý člověk stejně nemůže poradit, může jenom vyslechnout“.

Šestá básnická sbírka Ondřeje Hložka, jehož nové texty najdete na straně 22, vyšla dvojjazyčně, ale titul má pouze německý: Trautes Heim. Ač by se mohlo zdát, že titulní „útulný domov“ představuje básníkovo rodné opavské Slezsko, ve skutečnosti je spíš vidinou stojící „na …

Už je to víc než rok, co jsem šla poprvé po hrázi Moskevského moře, z levého břehu Volhy zpátky na pravý. Dívala jsem se hlavně pod nohy, abych na děravém chodníku v té výšce nezakopla – zrezlé zábradlí nevypadalo, že by mě ochránilo před pádem do vody, co se valila z přehrady. Na chvíli …

V souvislosti s dopady protikoronavirových opatření na oblast kultury se nejčastěji skloňuje pojem krize. Množí se ale také výzvy k revizi stávajícího systému. Proto jsme zástupcům různých literárních profesí položili otázku, jaké změny by v oblasti, jíž se věnují, po zkušenostech minulých …

Sbírka Co když Natálie Paterové zaujme promyšlenou komponovaností i silou osobní perspektivy. Autorka popisuje nesnáze soužití mezi dvěma lidmi, vědomí vlastní nedostatečnosti, smutek a podává i svědectví o smrti.

V prosinci loňského roku jsem se v São Paulu seznámila s guaranijským spisovatelem Olíviem Jekupém. Olívio pochází z Paraná. Protože chtěl studovat filosofii na prestižní Sãopaulské univerzitě, přestěhoval se do velkoměsta, ale kvůli manželčiným zdravotním problémům si později našel nový domov …

Mladá polská autorka Weronika Gogola žije už řadu let v Bratislavě, ale ve svém prozaickém debutu Po troškách se vrací do časů dětství a dospívání na vesnici v podhůří Karpat. Na scénu tak přicházejí živí i dávno zemřelí příbuzní, aby svými příběhy a vzpomínkami přispěli do rodinné mytologie.

Ukrajinský spisovatel Valerjan Pidmohylnyj napsal svůj román Město v šestadvaceti letech a vykreslil v něm modernistickým způsobem období podpory neruských kultur v Sovětském svazu. I po téměř století od prvního vydání se jedná o klíčové dílo ukrajinské literatury.

Červená plechová vrata, červená jako hustší krev, jako kohoutí lalok. Oprýskaná a místy zrezivělá. Přesto je ve vzpomínce vidím jako něco rozhodného, něco na svém místě. Asi to má co dělat s tím, že vrata našeho dvorku bývala pořád zamčená, a také s hlaholem těžkého plechu, který vydávala. …