Iva Hadj Moussa v próze s podtitulem „O čem sní stárnoucí bílí muži“ navazuje na metalovou tematiku novely Démon ze sídliště. V příběhu ze současnosti se snaží o vyvážený pohled na muže kolem padesátky. Jsou to zapšklí dinosauři, nebo politováníhodní jedinci, kteří ztrácejí pojem …

Mytický Tantalos pyká za své zločiny věčnými mukami. Stojí po kolena v průzračné vodě a trpí nezměrnou žízní, jenže kdykoliv se skloní, aby se napil, voda se promění v písek. Při četbě literárně­-kritického blogu Kanon na literaturu má člověk občas pocit, že podobné prokletí se vznáší i …

Nikaragujský spisovatel Sergio Ramírez (viz rozhovor na straně 20) považuje za své celoživotní téma fenomén moci – poznal ji jako sandinistický revolucionář, politik, disident i exulant. V detektivním románu Tongolele neumí tančit demaskuje fungování čím dál násilnějšího režimu svého …

Oceňovaný román katalánské autorky Irene Solà Zpívám já a hora tančí, který nedávno vyšel v češtině, se odehrává v Pyrenejích nedaleko francouzských hranic. Promlouvají v něm nejen lidé, ale i zvířata, oblaka a houby. Málokdo čeká na odpověď toho druhého, proud řeči je ale jen jeden.

Původně senegalský spisovatel Mohamed Mbougar Sarr dostal za svůj mnohovrstevnatý román Nejzasutější vzpomínka na lidi Goncourtovu cenu. Kniha, která fascinuje propojením africké mytičnosti s evropskou modernou, pojednává mimo jiné o hledání identity v novém kulturním prostředí, ale také o …

„Interakce s žádným člověkem jí nikdy nepřinesla ani záblesk tak čistého pocitu, že je naživu, jako když tichého rána v prázdném světě vstupovala do vody,“ čtu si a volně překládám z fotografie stránky, kterou jsem v pátek večer našla v poště. Jsou to slova kanadské básnířky a esejistky …

„Touha po zemitém životu zvítězila nad láskou k letu,“ napsala Jesenská Maxi Brodovi, když hledala důvody neblahého zakončení milostného vztahu, jímž vstoupila do literárních dějin a který nadlouho zastínil její vlastní tvůrčí roli. Soubor její korespondence však ukazuje, že zemitost …

Milena Jesenská nestihla vydat žádnou významnější knihu, ale jako životní dílo obstojí i její korespondence. Od prvních dopisů můžeme sledovat hluboký talent a energickou, někdy až brutální přímočarost. Ty poslední, posílané z koncentračního tábora Ravensbrück, jsou zase otřásajícím svědectvím …

S mladým českým výzkumníkem, který je označován za „zázračné dítě české vědy“, jsme mluvili o strojovém učení, o odhalování deepfake a prevenci „halucinací“, o vzdělávacím potenciálu generativních modelů AI nebo o hranici mezi asistovanou kreativitou a manipulací.

Úvahy o tom, jakým způsobem ovlivnila umělá inteligence literaturu, se nejčastěji soustředí na otázky, které souvisejí s pojetím autorství nebo hledáním rozdílů mezi lidskou a strojovou kreativitou. Existence generovaných uměleckých děl má ovšem dopad i na čtenáře a čtenářské strategie.