Román britské spisovatelky Deborah Levyové Horké mléko, který byl nominován na Man Bookerovu cenu za rok 2016, se snaží být manifestem „ženského psaní“. Přílišnou doslovností i vinou nepovedeného překladu však kniha působí spíše rozpačitým dojmem.

Noc je zázračný ostrov, kde se může odehrát cokoli, pokaždé se z něj však musíme vrátit na kontinent reality. Noc nám nabídne nejmagičtější dary a zase si je vyžádá zpět: úžasná slova a myšlenky prudce přepadnou přes splav zapomnění a nikdy, nikdy už se nevrátí, velkolepý a prorocký sen, jenž …

Nejznámější současný bulharský spisovatel Georgi Gospodinov (viz rozhovor na s. 20–21) zůstává v románu Fyzika smutku věrný postmoderní poetice. Okolo dítěte spřízněného s mytickým Minotaurem buduje textový labyrint plný fragmentárních příběhů, rodinných vzpomínek a neuskutečněných možností.

Francouzský hrdinský epos známý jako Píseň o Rolandovi zná leckdo, v hodinách literatury sloužívá (a to nejen u nás) jako synekdocha středověké literatury vůbec. Sepsán byl někdy v 11. století, pojednává však o dějích o tři sta let starších. Právě to – a také zvláštní způsob kompozice …

Je pozoruhodné sledovat, jak se v české poezii nakládalo se zkušeností moderní, totální války. Meziváleční básníci, kterým bylo dáno prožít autorskou iniciaci a následné zrání v otevřeném kulturním poli první republiky, komponovali básně o válce často jako pointované obrazy podle morálního …

Výbor věnovaný umělecké skupině Vysoká hra navazuje na kompletní české knižní vydání revue Le grand jeu. Tentokrát se editoři Jakub Hlaváček a Miloslav Topinka zaměřili na studie a korespondenci Rogera Gilberta­-Lecomta, Reného Daumala a dalších členů skupiny, ale také na vnější dobovou …

Díla významného amerického spisovatele sci­-fi Kima Stanleyho Robinsona mají často ekologický či společenský přesah. V následujícím eseji tvrdí, že dystopie a utopie jsou dvě strany téže mince. Dystopie reagují na společenské strachy a vzbuzují obavy, jejich hlavním smyslem by však mělo …

Sbírka povídek Z první ruky je prvním představením krátkých próz Jeffreyho Eugenidese, který se proslavil spíše jako romanopisec. V povídkách sice najdeme některá autorova oblíbená témata a jedná se o kvalitní literaturu, celkově však zůstávají ve stínu jeho slavnějších románů.

Nevím, jestli je to lenost, únava nebo co, ale já vždycky na začátku roku začnu s mimořádnou vervou dělat něco, co bych dělat neměl. Správně bych měl chystat výuku. Psát všelijaké zprávy. I nějaký překlad ke korektuře tu je. Jenže místo abych dělal něco pro svou neslanou nemastnou kariéru, …

Prostorem fantasy literatury nemusí být jen deriváty evropského středověku. V apokalyptických a sociálně citlivých románech Nnedi Okoraforové, N. K. Jemisinové a Aliette de Bodardové se hlásí o slovo také Afrika a Asie. I tady se ale nakonec vypráví především o úzkostech euroamerické civilizace.