Většina aktuálně vycházející literatury psané českými Romy je zachycením rodinných vzpomínek na to, „jak to bylo doopravdy“. Dokáže si romská literatura udržet svou tvář, pokud se romští autoři a autorky pustí i do jiných žánrů a témat a zároveň budou psát v češtině?

Visel v mámině ložnici. Bílý rám kolem něj vedl opatrný život. Břeh řeky, asi zjara, shnilá loďka, u vody žena v červeném, pár stromů, smutek. Malíř neměl den. Tchyniny jazyky čekaly pod oknem, až tělo šera z parapetu sjede. Čekaly dlouho, stříhaly si nehty. A zatím kurty rudly do soumraku …

Bývalý tým oddělení vzdělávání ÚSTR se stal důležitým aktérem při modernizaci výuky dějepisu. Jeho projekty konvenovaly strategickému směřování vzdělávání řízeného státem, nabízely teoretický oborový rámec, příklady dobré praxe a hlavně promyšlenou a cílevědomě rozvíjenou metodickou podporu …

Se středoškolskými učiteli Miroslavem Peškem a Martinem Vonáškem, signatáři petice na podporu oddělení vzdělávání ÚSTR, jsme mluvili o badatelské výuce dějepisu i o tom, jakou roli by historie ve vzdělávání měla mít.

Pod názvem Divoké papíry vycházejí tři delší texty uruguayské básnířky Marosy di Giorgio. Autorka nás zavádí do snové krajiny dětství a dospívání, která má leccos společného se světem Alenky v říši divů. Jen je tu vše o něco nebezpečnější, temnější a erotičtější.

Když se řekne literární překlad, podle mé zkušenosti si většina čtenářů představuje v podstatě nenáročnou práci pro někoho, kdo (trochu) umí nějaký jazyk. Nyní jsme dospěli do bodu, kdy toto vnímání nutně potřebujeme změnit. Kvůli sobě.

K tomuto ráznému konstatování mě přivedla nečekaná …

Ruský spisovatel Vladimir Sorokin, jeden z hlavních hostů letošního Světa knihy, v současnosti žije v berlínském exilu. Jeho nejslavnější román Den opričníka z roku 2006 původně sklidil vlnu kritiky, dnes v něm naopak mnozí vidí proroctví. Jakou cestu od té doby Rusko ušlo a co se vůbec dá …

K takzvanému odkazu myšlení a díla Vratislava Effenbergera se v tomto čísle vyjadřují mnozí povolaní, pohotoví, profesionální autoři. Vede je, doufám, přesvědčení, že existují i jiné důvody, proč si Effenbergera připomínat, než skutečnost, že tomu bylo právě sto let, co se narodil. S odkazy …

Mezi dvěma význačnými osobnostmi českého surrealismu a estetického uvažování 20. století, Karlem Teigem a Vratislavem Effenbergerem, existují rozdíly, ale především paralely a mezigenerační návaznosti. Teigeho dílo mladšího souputníka podněcovalo k dialogu i kritickým analýzám.

Pod názvem Pohlavky pro zvědavé vyšel loni výbor z poezie Vratislava Effenbergera, který uspořádal básník Jakub Řehák. Výběr z juvenilií překvapí nejen zdařilou kompozicí, ale i vyzrálostí autora, pro nějž byl „odstup od aktuálního světa takřka programovou součástí tvorby“.