První kniha Milana Kundery a zároveň první z jeho tří básnických sbírek, Člověk zahrada širá, zůstane knihou paradoxů. Některé plynou z toho, jak jsou básně udělány, jiné z toho, jak o sbírce autor i čtenáři v průběhu let uvažovali. Už titul knihy, čtený v dobovém kontextu, ukazuje k rozporu. …
Psaní o sobě provází tázání po spolehlivosti a poznatelnosti já, které má ambici nebo potřebu podávat svědectví o hrůzách a příkořích, jež nám bez našeho přičinění chystají dějiny a ti druzí. Dílo Édouarda Louise v sobě obsahuje všechna tato tázání, a to v implicitní i explicitní poloze.
Édouard Louis své dílo definuje jako „politickou autobiografii“ – nový způsob psaní se společenským dopadem, jaký podle něj jinde v literatuře nenajdeme. V jeho románu Jak se stát jiným se mísí kritičnost se zaujatostí, angažovanost se sebepotvrzením a emancipace s přejímáním …
Nová próza Josefa Pánka se odehrává na konci devadesátých let ve výzkumném ústavu v norském Bergenu, kam přijel nesnesitelný hlavní hrdina, úporně odmítající všechna pravidla. Autor jeho prostřednictvím vytváří hrdinu naší doby, kterého obklopuje aura ega, žvanění a prázdnoty.
Je léto a vnitrozemci vyrážejí k moři. Facebook se plní obrázky. Ďjó, moře! Lehátka, slunečníky, drinky na úzké nožce proti horkému západu slunce. Malé soukromé video, jak širokým polem krotkého přílivu běží malý pejsek, celý zrousaný a šťastný.
Do toho se médii mihne zpráva o jistém trosečníkovi, …
Úmrtí nejslavnějšího českého spisovatele opět otevřelo diskuse nejen o jeho osobě, ale i o významu jeho románů a esejů. Pěti osobnostem intelektuálního života žijícím v Česku i v zahraničí jsme proto položili prostou otázku: „Proč dnes číst dílo Milana Kundery?“
Po červnových záplavách v pádské deltě je mořská voda sladkoslaná, nenadnáší a melou se v ní sladkovodní úhoři a říční medúzy, které se dají opékat a jíst. A na oplátku: v kanálech s rybářskými boudami dost hluboko ve vnitrozemí plave tolik soli, že jejich břehy jsou bílé, obrovské čeřeny působí, …
Válka mění nejen životy, ale i jazyk. Banální slova každodennosti přicházejí o své původní konotace a získávají nové. Ukrajinský básník a literární vědec Ostap Slyvynskyj sestavil z fragmentů zaslechnutých na lvovském nádraží slovník, jehož lexikografická lakoničnost se mění v reportážní svědectví …
Novinářka a prozaička Adéla Knapová ve Zbabělých zápiscích z ukrajinské války váhá, zda může přiznat, že se válce vlastně vyhýbala. Válečný stav je však všudypřítomný. A stejně neodbytná je otázka, jaká by měla být v této situaci role reportéra a je-li možné zdokumentovat a zprostředkovat …
V porotě komiksové ceny Muriel, kde mám tu čest zasedat a něco se dozvídat spolu s Markétou Hajskou, Michalou Markovou, Davidem Böhmem a Tomášem Stejskalem, se pravidelně zasekáváme na problémech definičních, respektive na otázce, jestli tu či onu knihu ještě lze považovat za komiks, a zda …
