Ezopské bajky na první pohled stojí na mezi. Zvířata tu mluví, jako by se příroda sama dostávala ke slovu. Ale nedostává. Pod maskami funí lidé a tepají nešvary své vlastní společnosti. Kultura se vztahuje ke kultuře, natura je mezi ně vložena jen jako tenká zrcadlová ploška, která umožňuje …

Próza Sanatorium Tworki – podobně jako Gombrowiczova Pornografie – je i není válečným románem. Na dohled od dějiště traumatických událostí moderní polské historie se odvíjejí tragické osudy několika „báječných“ mladých lidí. Svědectví o přerušených životech vyvstává …

S polským spisovatelem a literárním historikem Markem Bieńczykem jsme mluvili především o jeho románu Sanatorium Tworki, jenž letos vyšel v českém překladu. Hovořili jsme však také o díle Milana Kundery, kterého překládal, a o jeho polské recepci. Ukázku z Bieńczykovy esejistické tvorby najdete …

Fragmentární Český román Ladislava Klímy nyní konečně vyšel v ediční péči Eriky Abrams. Poprvé se tak můžeme setkat s původní verzí díla, které představuje „literaturu v té nejextrémnější podobě“.

Brazílie má dvě velké přírodní oblasti, které každá po svém konfrontují člověka s jeho vlastní malostí: Amazonii, již největší latinskoamerická země sdílí s dalšími osmi státy, a vnitrozemské sertão, které je vlastní pouze jí. Zatímco v tajemném, nezbadatelném prostoru Amazonie civilizovaná …

I v českém prostředí se pomalu, ale jistě etabluje environmentální lyrika, kde příroda není kulisou našich prožitků ani nástrojem rozdmýchávání citů. Dva těžko slučitelné koncepty – estetika a environmentalismus – zde nestojí v konfrontaci, ale naopak se doplňují.

Zřejmě se bez velkého rozmýšlení shodneme, že jedním z úkolů současného člověka je bránit se všeprostupujícímu cynismu, kterým maskujeme lhostejnost v předvečer konce. A zrovna tak se shodneme, že slovo „úkol“ zní podezřele, povýšeně, historicky nepatřičně. Ale co …

Románový debut německy píšící dramatičky a spisovatelky Sashy Marianny Salzmannové (viz rozhovor na stranách 20 a 21) získal řadu ocenění. Příběh rodiny, která čelí klíčovým historickým okamžikům, vypráví též o hledání osobní, jazykové i sexuální identity.

Dílo Mircei Cărtăresca, jednoho z nejvýznamnějších současných rumunských prozaiků, zatím není v českém překladu dostupné. Velký ohlas vzbudil španělský překlad jeho osmisetstránkového románu Solenoid. V rozhovoru mluví nejen o něm, ale i o zapisování snů, beznaději …

Spisovatelé z povolání vedle toho, že zařizují překlady a reedice svých knih a pořádají autorská čtení, cítí povinnost pravidelně přicházet s novým dílem. Petra Hůlová není výjimkou. V letošní novele Zlodějka mýho táty pokračuje v exploataci aktuálních společenských …