#13/2018

kritická teorie

editor
Vydání: 20/6/2018
editorial

Na titulní straně tohoto čísla vyobrazil výtvarník Jan Šrámek místo, kde to ve dvacátých a třicátých letech minulého století všechno začalo: dům ve Frankfurtu nad Mohanem, v němž sídlil Institut pro sociální výzkum. S ním byla svázána jména významných myslitelů frankfurtské školy: Waltera Benjamina, Theodora Adorna, Herberta Marcuseho, Maxe Horkheimera, Ericha Fromma a dalších. Kritická teorie, jejíž metoda bývá ztotožňována s dnes čím dál populárnějším slovem neomarxismus, ovlivnila vše možné od studií populární kultury (viz článek Miloše Hrocha o využití kritické teorie při recepci populární hudby nebo reflexi postoje Theodora Adorna ke sportu od Vojtěcha Ondráčka) přes feminismus (na toto téma si přečtěte text Pavly Jonssonové) až po radikální aktivismus (v roce 1968 byla filosofie frankfurtské školy, konkrétně názory Herberta Marcuseho, přijata jako teoretický základ protestního hnutí). Nepůjde ale jen o vztahování kritické teorie k dnešku; z recenze knihy Grand Hotel Abbys se například dozvíme pár lehčích historek ze života slavných filosofů. Třeba to, že Adorno sbíral plyšové hrochy nebo že Benjamin neuměl uvařit ani kafe, ale zato si rád zakouřil hašiš. Celým číslem ovšem prolíná jedna zásadní otázka: Neměli bychom se dnes, v době rozkladu hodnot a nárůstu třídní i rasové nesnášenlivosti, ke kritické teorii vrátit a zamyslet se nad tím, jak ji převést do praxe?

komentář

Proč zmizelo myšlení?

...
recenze čísla

Právo na štěstí pro všechny

Herbert Marcuse a hledání revoluce

literatura

Dětství mezi Kaddáfím a Asadem

Monstrozita navenek i uvnitř

Autorské opus magnum Vojtěcha Maška

Má v televizi velet vám

O čem zpravuje pach

Kunovy lekce ochočování

Prostituoval jsem svou fantazii

S Árpádem Kunem o zkušenosti přistěhovalectví a jinakosti

Soustředěný, pomalý zánik lidí - antikvární redukce

film

Mléčná dráha fantazie

Kendži Mijazawa a anime

Terror bílého gentlemana

Adaptace hororového románu Dana Simmonse

hudba

Osvobozená hudba

Opera Přijď království Tvé Aloise Háby

Pop je všechno

Kritická teorie a hudební publicistika

výtvarné umění

Virtualita jako niterná zkušenost

Proč postinternetové umění není povrchní

Za horizont antropocentrismu

Konec člověka jako umělecké dílo

esej

Odmítání, či afirmace řádu?

Od kritické teorie k liberální filosofii

rozhovor

Manuál revoluce

S Martinem Valentou o teoriích a praxích frankfurtské školy

Pravdu si každý vykládá jinak

Se Sašou Dlouhým o obyčejných životech uprchlíků

beletrie

Jablko

Came thro’ the jaws of Death,

zahraničí

Nová vláda a staré pořádky

Budoucnost Itálie v podivné koalici

par avion

Ze španělskojazyčného tisku vybral Michal Špína

společnost

Adorno a pražské jaro 1968

Protestní studentské hnutí a věž ze slonoviny

Hlavní řešitel

Oficiální kritika frankfurtské školy v Československu

Jak se prokličkovat z kapitalismu

Adornova destruktivní filosofie sportu

Nad propastí teorie

Knižní dějiny frankfurtské školy

...

Odpověď na ambivalentní vztah

Český feminismus a kritická teorie

odpor

Adorno na praporu revoluce?

Vliv frankfurtské školy na německou levici

napětí

minirecenze

James Cole: Stanley Kuffenheim

...

minirecenze

Teheránská tabu

...
eskalátor

eskA2látor 1

...

eskA2látor 2

...

eskA2látor 3

...