Románový debut ukrajinského spisovatele, jehož překlad je nominován na Cenu Josefa Jungmanna, popisuje iniciační putování tří mladíků po Charkově devadesátých let. Kromě líčení bizarních postav a dobových specifik zde autor definuje také svůj živelný nihilismus, tolik příznačný pro jeho pozdější …
Tramvaj popsanou citáty z Franze Kafky viděti… Větu z Kafky na pohyblivém plakátu v prosklené stanici MHD zříti mizeti a zase se objevovati. Kafku coby textaře rockové skupiny Tango objeviti – Jdeme do hor! Jdeme do hor! V Kafkově gigantické stříbrné kebuli (t. č. mimo provoz) …
Arménská spisovatelka Narine Abgarjan byla kdysi podle svých slov „nejhloupější účetní v Moskvě“, ale postupně se stala známou a překládanou autorkou. Po rozpoutání války proti Ukrajině z Ruska odešla, aby už podruhé začala nový život, tentokrát v Německu.
Prozaický debut španělské publicistky Layly Martínez se dá zařadit do populárního subžánru sociálního hororu. Děs neplyne z nadpřirozených úkazů, ale z traumatizující skutečnosti několika generací žen. Realita útlaku, chudoby a diktatury nabývá v novele Červotoč podoby, která předčí mnohé noční …
V minulém díle jste viděli: poetika – není-li to silné slovo – nanejvýš splývavá; od každého z podnětů na velikolepé tabuli dne trochu; vehementně, neústrojně roubováno na nehmatné povědomí o tradici. Tvůrce či tvůrkyni této pracně vyráběné, nebo naopak zhola neuvědomělé poetiky …
„Jaké štěstí pochopit, že země, na níž stojíš, nemůže být větší, než co zakrývají obě chodidla,“ povzdychl si Franz Kafka v jednom ze svých fragmentů. Obrazy vratkosti, ztráty pevné půdy pod nohama, závratě či troskotání se v jeho prózách objevují často. O jakých strategiích přežití …
V psaní Franze Kafky představuje lidské tělo podobně mnohoznačné území jako kolonie v dobové dobrodružné literatuře. Postavy se mění ve zvířata nebo jsou vykloubené jako loutky. V jádru těchto proměn se nacházejí gesta – předmět dokonale přesných popisů a zároveň „temná místa podobenství“. …
Mytologická usazenina a interpretační zkratka – i tak může být nahlížen způsob, jak se zachází s kafkovským motivem proměny. Stávání se jiným coby přerývavý proces plný násilí a bolesti každopádně patří k pilířům Kafkova světa. Ukazuje nám postavy otřesené a konfrontované s dějinami.
Perština byla prvním jazykem, jímž dílo Franze Kafky promluvilo k asijským čtenářům. Do překladů se ovšem promítl světonázor jejich původce – průkopníka moderní íránské prózy Sádeqa Hedájata. Ten sice věděl, že nelze být Kafkou v Teheránu, jeho novela Slepá sova je nicméně dodnes spojována …
Shnilé tělo Řehoře Samsy, pravděpodobně nejslavnějšího literárního brouka, se stává humusem, na němž „přes všechno soužení rozkvetla v krásnou a kyprou dívku“ jeho sestra. Podoby literárních metamorfóz ukazují, že záchrana často přichází z nesamozřejmých zdrojů.
