volně navazuje na kolektivní projekt MOVE: Intimita jako vzdor , který se na tomtéž místě věnoval tématům osobního vyjádření, politického rozměru identit a obecně feministické kritice současných patriarchálních struktur. Tehdy ovšem majestátní prostor dvorany hostil
Volnost pohybu
Od toho momentu se v mé hlavě vedle tupého konstatování, že mateřství je těžké, objevila otázka: „Proč?“ Jak je sakra možné, že to nezvládáme? Jak to, že se cítíme tak unavené
páde socialistického režimu verejný priestor môže byť agorou, miestom, kde je možné diskutovať či konať relatívne slobodne a viac či menej úspešne ovplyvňovať, ako sa s týmto priestorom nakladá. Za negatívum uplynulého obdobia, týkajúce
pádem se docela přirozeně v mém hledáčku ocitla romská komunita. První knihy o romském holokaustu, které veřejně rezonovaly, vyšly v našem nakladatelství GplusG: vydali jsme dvě knihy Paula Polanského a jednu od Markuse Papeho
volně navazují – Navrátilka (Borgo Sud, 2017) a Návrat do Borga Sud (Borgo Sud, 2020). Navzdory názvům však oba tituly spojuje spíše motiv odmítnutí. Odmítnutí, které není pouhým jednorázovým gestem, ale konstantou jednoho lidského života
volný čas, ale možná i psychologickou pojistku proti volatilnímu vnějšímu světu a strachu z výpadků v zásobování potravinami.
Změna kontextu
Nejzajímavější změny ovšem proběhly ve vědě, médiích a politice. V celoevropském
pádu diktatury jej zklamal a utvrdil v levicové orientaci. Zásadní nespokojenost s Evropskou unií, která v jeho očích vlast utiskovala a zbavovala ji tradic, vyjadřoval v článcích, esejích, románech, ale též během rozhovorů a veřejných
Jaké to je, existovat roky o samotě, pouze ve vlastní hlavě, stranou běžných mezilidských vztahů? S peer konzultantem Zdeňkem Císařem jsme hovořili o jeho potýkání se s těžkou sociální fobií. Z jeho zkušeností vyplývá, že z bludného kruhu společenské izolace lze vystoupit i tehdy, když se to …
pádem dost specifické – je tu varšavské bienále, jehož letošní ročník je pravděpodobně poslední, nebo kyjevské bienále, jehož konání bylo vždy velmi nejisté. Existují ale také dlouholeté akce jako Survival Kit nebo OFF Biennale
volně vychází z románu exilového spisovatele Vasyla Barky Žovtyj kňaz (Sinavý jezdec, 1962). Jak ve své studii píše ukrajinská kulturoložka Olha Papaš, tragédii ukrajinského venkova Jančuk pojímá především jako příběh oběti a mučednictví s hlubokým
Pád Rudého vzteku
Hlavní postavou knihy je František Horák, vyšetřovatel ústecké policie, jemuž se kvůli brutálním výslechovým metodám přezdívá Rudý vztek. Na rozdíl od kolaborujícího novináře z Praku ale Horák nepáchal zlo ze strachu, naopak
Útlý svazek Rajští ptáci zpívají, a nepotřebují pružnou větev je souborem básní napsaných volným veršem...pádu/ do mořského písku. Natož nějaké zašplouchnutí,“ čteme v básni San Pietro. Fascinující je Brodského schopnost odskočit si od všednodenních postřehů k velkým dějinám. Dávno zašlé epochy a jejich děje vstupují do odpolední procházky
Nerůstové hnutí láká mimo jiné i vidinou většího objemu volného času. Když však vezmeme v
pádem i sympatie do té doby lhostejné veřejnosti.
Zdá se, že k podobné změně v posledních letech dochází i ve vnímání některých neživých přírodnin naší planety. Pozorné naslouchání přitom možná vytváří o něco intimnější vztah
V sedmdesátých letech se objevil diskurs orientovaný na kompoziční myšlení spjaté s využíváním technologií, jež se výrazně odklonilo od tradičního pojetí kompozice. Obě metody lze přitom přirovnat ke stroji. Zatímco starší, „abstraktní“ stroje vytvářely nové strukturní vztahy, stroje …
volně operovat. Otázky, zda toho nešlo dosáhnout jinak, například prostřednictvím vyjednávání s Tálibánem, jsou sice atraktivní pro akademiky, novináře i milovníky alternativní historie, ale nesou se ve stylu „co by – kdyby“. Intervence
pádem se mění i čtenářské návyky, ale nemyslím, že by se obecně četlo méně, ostatně statistiky nás pořád řadí mezi nejzdatnější čtenáře.
A ještě zajímavá zkušenost – s covidem se masivně rozjel i náš
pádem se pouštěl do všeho. S kuráží a přesvědčením, že zvládne vše, neboť co taky jiného je umění než zvládání. Báseň, sochu, obraz nutno nejdřív zvládnout, vykřesat, slepit, stlouct a dodělat, učinit za vším tečku
pádem, navrhuje dvaačtyřicetiletého chráněnce jako svého nástupce v křesle prvního tajemníka. Sám by si rád zachoval premiérské křeslo.
Živkov tou dobou není mezi soudruhy příliš znám, takže všichni považují Červenkovovo rozhodnutí za geniální
volné, kolik prostoru, kolik západní svobody poskytují mým nohám.
Ale život mojí sestry Elici se zhoršil. Západ jí nabídl sny. Často chodívala k řece a celé hodiny seděla na břehu a tiše zírala do dálky
pádů vědomí, které se pro samý prožitek nemá ani kdy volně nadechnout. Nejen nicota, i krása
pád následoval poté, co byly v listopadu 1973 při potlačení studentského povstání (započatého na protest proti navrhovaným změnám ve vzdělávacím systému) na aténské Národní polytechnické univerzitě zabity tři desítky lidí. V následujících desetiletích nesměla policie
volném čase mluví s kočkami, běhá se psy, a nestačí se divit.“ Tak se na stránkách Českého rozhlasu České Budějovice popisuje Martina Adlerová, autorka pravidelných dvouminutových sloupků, které uvedená regionální stanice vysílá. Na přebalu
volný trh
Mnohem logičtější je chápat tyto postoje jako projev dlouhodobého přesvědčení velké části společnosti o nutnosti silného státu při regulaci tržních sil, a tedy odmítnutí ekonomického liberalismu. Životnost tohoto přesvědčení se nevyčerpala s pádem
volné noze by těžko vyžil. Přitom dojem, že jeho postavení továrníka, který je zároveň socialistickým revolucionářem, bylo nemožně rozporné, či dokonce odpudivě pokrytecké, vzniká do velké míry až perspektivou 20. století. V 19. století dlouho
